Sedím u počítače, přede mnou bílá stránka. Napíšu větu, smažu. Blbost. Zkusím to znova. Zase kravina. Sedím tu už půl hodiny. Napadá mě, že půjdu raději umýt koupelnu, ať ten „volný“ čas na psaní nějak zužitkuji, když inspirace nepřichází. Jenže když teď půjdu mýt umyvadlo a leštit zrcadlo, dnes už se k psaní nedostanu. A já ten článek chtěla napsat právě dneska.
Tvůrčí blok. Občas se mi to stává. Prázdná hlava a tok myšlenek na papír prostě ne a ne přijít. Dřív bych se opravdu rozhodla pro tu koupelnu. Přesvědčila bych samu sebe milosrdnou lží, že mě u práce něco tvůrčího určitě napadne, ale nenapadlo by. Zavřela bych znechuceně počítač a tiše si to vyčítala.
Jenže dnes už to vnímám jinak. Mám v tom systém. Dobře vím, že tvůrčí duch je někdy pěkný vtipálek a rád zkouší co vydržím. Zůstávám tedy sedět nad bílou stránkou, uvařím si čaj, zkoncentruji myšlení a napíšu další větu. Tu už nevymažu, i když s ní nejsem spokojená. Téma článku mám, vím o čem chci psát a tak píšu věty, které mě napadají. Nejdřív to moc smysl nedává, ale nakonec se tvůrčí duch nad mojí nezlomnou chutí psát slituje a nechá mě pracovat.
Věty začínají navazovat. Text dává smysl a všechno do sebe skvěle zapadá. Píšu rychle, s překlepy, ale jasnou vizí co chci textem říct. Do hodiny mám článek na papíře. Teď už si se svými myšlenkami, které jsem sepsala můžu hrát a ladit. Tvůrčí blok šel potrápit jinou kreativní dušičku a já doufám, že se dlouho nevrátí. 🙂
Tvůrčí blok je takový malý černý mrak, který nás dokáže vyhnat z pláže nebo od bazénu. Znáte to. Mrak zastíní slunce, tváří se hrozivě a my mu to uvěříme. Sbalíme tedy ručník, opalovací krém, oblékneme se a než dojdeme domů, mrak si to rozmyslí a odtáhne pryč. Jenže my už jsme skoro doma. A i když zase krásně svítí slunce, my už se na pláž dneska nevrátíme. Zase nás dostal. Vtipálek.
Je to možná zvláštní metafora, ale moji situaci vystihuje naprosto přesně. Vnímáte to také tak?
Já jsem se naučila trpělivě vyčkat. Takže dokud nezačne pršet jako z konve, z pláže mě nic a nikdo nedostane. 🙂
Tvůrčí blok většinou signalizuje problém. Abyste jej překonali a co nejdříve se s chutí pustili do práce, musíte si vyřešit něco v sobě. Než se tedy rozhodnete zaklapnout počítač, bičovat se negativními myšlenkami a naordinovat si na nějaký čas psací pauzu, zkuste se tvůrčímu bloku postavit.
Hlavně žádné černé myšlenky. Černý mrak nad hlavou stačí. A aby odtáhl co nejdřív, ukažte mu, že se ho nebojíte. Běžte se projít, zaběhat, zacvičte si jógu, probuďte v sobě endorfiny. Hormony štěstí jsou na černý mrak nejlepší lék. A zítra se k psaní zase vraťte. Bez výčitek, s novou chutí do práce.
Věděli jste, že mistr hororu Stephan King píše pravidelně každý den 3 hodiny před obědem. Je to jeho rutina, vytvořený návyk, přes který nejede vlak a nikdo jej v tu chvíli nesmí vyrušovat.
Nezapomínejte, že psaní vás musí hlavně bavit. Bez chuti a elánu těžko vyprodukujete dobrý text. Tak si tuhle krásnou tvůrčí činnost nenechte pokazit žádným černým mrakem.
Starejte se o svoje tělo, duši, sbírejte nápady, poslouchejte svoje myšlenky a zapisujte si je. Dřív nebo později se vám budou hodit. To mi věřte. 😉