Než se rozepíši na téma proč, ráda bych nejprve krátce objasnila co je to vlastně blog. Jde o webový zápisník, ve kterém publikuje většinou jeden autor aktuální články na různá témata. Může jít o texty osobní, ale i odborné.
Můj úplně první blog si čtenářské slávy moc neužil. Psala jsem ve stylu online deníček, ale po pár zveřejněných článcích, kdy jsem se nedokázala čtenářům dostatečně otevřít a veřejné vystavování osobních textů mě spíš stresovalo, jsem se opět vrátila k diskrétnější, soukromé papírové formě denních zápisků. Přesto existuje na světě tisíce osobních online deníčků, které jsou čteny miliony lidí. Já to téma tenkrát neuměla správně uchopit. Vy, to třeba zvládnete lépe.
Protože jsem ale toužila po veřejném sdílení svých myšlenek a následné zpětné vazbě, hledala jsem jiné téma, kterému bych se mohla věnovat. Námět si mě nakonec našel sám. Rozhodli jsme se s přáteli, že objedeme Evropu ve staré dodávce. A tak začal vznikat můj nový blog.
Publikovala jsem několik článků o přípravách, plánech a schůzkách, které jsme před odjezdem absolvovali. Rezervovali jsme si dodávku, měli pevně stanovený termín. Nakonec se ale vše událo úplně jinak. Dodávka zapůjčená výletníky před námi zůstala na vrakovišti v Itálii. Upadl jí podvozek a dalo by se říct, že se doslova rozpadla kdesi v italských horách.
A mně se tímto rozpadl sen o úspěšném cestovatelském blogu. I když kdo ví, jak by se blog vyvinul, kdybychom tenkrát odjeli. Třeba by mi pod rukama vznikl tagikomický příběh party ztracené kdesi v hloubi Evropy. 🙂
K blogování jsem se rozhodla vrátit, až najdu jiné, vhodnější téma. A jaké téma by mohlo být lepší, než to, které důvěrně znáte, nebo ho dokonce právě prožíváte. Mateřská dovolená odstartovala moji skutečnou blogerskou kariéru.
Jak jsem se postupem let vyvíjela já a má rodina, vyvíjely se i mé články.
Z původního mama blogu prošel obsah přerodem na tématické články o silných, emancipovaných ženách, osobním rozvoji a růstu, matkách podnikatelkách a tak dále, a tak dále.
Vtiskla jsem svému blogu velkou část sebe. Povedlo se mi zaujmout čtenáře a ti se vraceli, aby na mém blogu objevovali nový obsah různého informačního charakteru.
Pro psavce je blog skvělou formou k sebetrénování. Natrénujete návyk na pravidelné psaní, formu svých textů, ukotvíte se v tématech, dostanete zpětnou vazbu od čtenářů a brzy začnete pozorovat, o čem se vám píše dobře a která témata pro vás naopak nejsou zajímavá natolik, abyste se jimi více zabývali.
Jak jsem již naznačila, dobře se píše o věcech, které máme rádi a jsou nám něčím blízké. Báječně se píše o zkušenostech, které jste osobně zažili nebo právě zažíváte. Cesta po Evropě, těhotenství, jogínský kurz, vyzkoušené marketingové strategie, recepty bez mouky a miliony dalších témat, která budou lidé se zájmem číst od začátku do konce.
Od aktivního blogera je to už kousek k nadanému copywriterovi, který má hned na začátku své písmenkové kariéry potenciálním klientům co nabídnout. Takže pokud za vaší dosavadní prací nestojí již několik kladných referencí, můžete klientovi poslat odkaz na svůj blog.
Klient z vašeho blogu vidí, že:
Klient díky vašemu blogu zjistí, co od vás může čekat.
Pokud vás poté pozve na osobní schůzku, zavolá vám nebo napíše další e-mail, kde se o svém projektu a možné spolupráci rozepíše, přichází vaše chvíle. Protože vy jste dobrý (ač zatím neobjevený) copywriter, který dokáže svými slovy udělat i z hřebíku magický nástroj, bez kterého se žádná pořádná dílna neobejde.
Blogujte, pište, věřte si, dávejte do svých článků dostatečnou míru informací, ale i své srdce. A když to napoprvé s blogem nevyjde, nevzdávejte to. Zkoušejte a hledejte svůj styl.
Je to práce na vaší cestě za písmenkovou kariérou. A stojí to za to.