Kniha, která momentálně rezonuje v českém knižním světě, není žádným jiným dílem než závěrečnou částí románové kroniky Šikmý kostel. A lze konstatovat, že jde o excelentní finále.
Román nejen vykresluje zkázu původního města Karviná, ale nadále zkoumá osudy jeho místních obyvatel. Příběh pokračuje v roce 1945, kdy se na svatbě Halky schází známé postavy. Každý má své vlastní starosti, a přes všechna očekávání, že po válce přijdou lepší časy, realita je jiná.
Kniha neváhá otevřít taková témata jako je hornictví, těžba, plnění plánu, komunismus, Stalin, unesené dítě a pátrání po něm, rodinná sounáležitost, přídělový systém, zinscenované procesy, smrt, mezigenerační soužití, vyhrožování, manipulace. Užijete si i nemalé množství morálních dilemat.
Šikmý kostel 3 není pouze výborně napsaným románem s mnoha vrstvami, sociální sondou, vhledem do historických událostí místa, kterému se dosud nikdo příliš nevěnoval, ale také může být pro čtenáře léčivou odpovědí na jejich vlastní duševní potíže.
Autorka Karin Lednická dokázala prostřednictvím dlouho připravovaných rešerší, skvěle vystavených vět a myšlenek vytvořit prostor pro zamyšlení. Jak to vlastně na tom Karvinsku měli? Jak dlouho trvá, než se ztratí dvacetitisícové město? A co všichni ti lidé, pro které bylo domovem s kořeny? Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace?
„Kdysi, strašně dávno, jsem uměla vidět hlavně dobré. Jenomže pak přišlo zlého tolik, že dobré jako by zmizelo. Učím se ho znovu najít.“
Celá trilogie Šikmý kostel, Románová kronika ztraceného města je literárním dílem, které otevírá oči, vzbuzuje zvědavost, oslovuje čtenáře napříč generacemi, provokuje a snad konečně také vrhá lepší světlo na místo, které bylo tolik let ve stínu uhelného prachu.